Generativní AI dokáže za pár sekund vytvořit obrázek, který by ilustrátorovi zabral hodiny. Otázka, komu ten obrázek patří, ale zůstávala bez odpovědi. V roce 2025 ji začaly řešit soudy po celém světě, včetně Městského soudu v Praze.
Tento průvodce shrnuje aktuální stav autorského práva k AI obrázkům v Česku, porovnává ho s přístupy v USA, Itálii a Číně a nabízí konkrétní kroky, které můžete udělat už dnes.
Co říká český zákon
Český autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb.) definuje autora jednoznačně. Podle §5 je autorem fyzická osoba, která dílo vytvořila. Podle §2 musí dílo být „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora." A podle §2 odst. 6 se na námět, tedy pouhou myšlenku nebo koncept, autorskoprávní ochrana nevztahuje.
Prompt, který zadáte do Midjourney nebo DALL-E, spadá právě do kategorie námětu. Popíšete, co chcete vidět. Ale tvůrčí rozhodnutí o kompozici, barvách, proporcích a detailech provádí model. Právník Radek Bodnár z medium.seznam.cz to shrnul přesně: prompt je myšlenka, ne tvůrčí akt.
Autorem podle českého práva nemůže být algoritmus, firma ani „uživatel AI nástroje" jen proto, že stiskl Enter.
Rozsudek Městského soudu Praha
Městský soud Praha pod sp.zn. 10 C 13/2023 rozhodl, že AI-generované obrázky nejsou autorským dílem ve smyslu českého autorského zákona. Soud konstatoval, že samotné zadání promptu nepředstavuje tvůrčí činnost, která by zakládala autorskoprávní ochranu.
Rozsudek potvrdil to, co právní teorie předpokládala: mezi promptem a výstupem chybí přímý tvůrčí řetězec. Uživatel neurčuje tahy štětce, nekomponuje scénu pixel po pixelu, nerozhoduje o světelných podmínkách. Model na základě statistických vzorů generuje výstup, který uživatel buď přijme, nebo odmítne.
Pro designéry a marketéry to znamená jednu věc. Čistě AI-generovaný obrázek si nemůžete přivlastnit. Nemůžete ho chránit autorským právem a nemůžete bránit ostatním v jeho kopírování.
Jak to řeší jinde ve světě
Situace se liší stát od státu a žádný globální konsenzus neexistuje.
USA: Nejvyšší soud v březnu 2026 odmítl certiorari v případu Thaler v. Perlmutter. Tím potvrdil, že AI jako autor nemá nárok na copyright. Jak napsal Cory Doctorow, copyright vzniká „at the moment of fixation of a work of human creativity." Bez lidského tvůrce není co chránit. Paralelně probíhá případ Disney v. Midjourney, který může změnit pravidla pro celý kreativní průmysl.
Itálie: Zákon 132/2025 je první legislativou v EU, která výslovně řeší vztah AI a autorského práva. Itálie tím předběhla celoevropskou regulaci, kterou EU teprve připravuje.
Čína: Soud v případu Li v. Liu přiznal copyright AI výstupu. Opačný přístup než USA a Česko, který ukazuje, jak fragmentovaná je globální regulace.
Pro firmy působící na více trzích to znamená jedinou věc: nestačí znát české právo, musíte ověřit pravidla v každé jurisdikci, kde AI obrázky používáte.
Stupnice ochrany: od public domain po plný copyright
Radek Bodnár (medium.seznam.cz) popsal šestibodovou stupnici, která ukazuje, kdy AI výstup copyright mít může a kdy ne. Míra lidského tvůrčího vkladu je rozhodující faktor.
- Plně AI-generovaný obrázek (prompt → výstup bez úprav): žádná autorskoprávní ochrana. De facto public domain.
- Výběr a kurátorství (vygenerujete 50 variant, vyberete jednu): stále nedostatečný tvůrčí vklad. Výběr není tvorba.
- Drobné úpravy (ořez, color grading, filtry): sporné. Soud by pravděpodobně neuznal dostatečný vklad.
- Výrazné ruční úpravy (retuš, dokreslení, kompozice ve Photoshopu): zde se blížíte k prahu ochrany. Čím víc vlastní práce přidáte, tím silnější je váš nárok.
- AI jako nástroj v lidském procesu (skica → AI variace → ruční finalizace): dobrá šance na ochranu, protože tvůrčí řetězec začíná i končí u člověka.
- Lidské dílo s minimální AI asistencí (vlastní ilustrace, AI jen pro color palette nebo pozadí): plná autorskoprávní ochrana. AI je tu jen pomůcka, jako kalkulačka nebo pravítko.
Praktický závěr: čím víc vlastní ruky do výstupu vložíte, tím silnější právní pozici máte.
Na co záleží v podmínkách AI nástrojů
I kdyby český zákon přiznal AI obrázkům copyright, další vrstvu pravidel tvoří Terms of Service konkrétního AI poskytovatele. Právní portál legalpartners.cz upozorňuje, že práva k výstupům závisí na podmínkách, které jste odsouhlasili při registraci.
Midjourney povoluje komerční použití na všech placených plánech (Basic za 8 USD/měsíc až Mega za 96 USD/měsíc). DALL-E od OpenAI přenechává práva uživateli. Stable Diffusion jako open-source model nemá centrální ToS, ale licence modelu může obsahovat omezení.
Tři věci, které byste měli ověřit u každého nástroje:
- Kdo vlastní výstupy podle ToS?
- Je povolené komerční použití?
- Může poskytovatel vaše výstupy použít k dalšímu trénování modelu?
Bez odpovědí na tyto otázky riskujete, že obrázek, který používáte v kampani za statisíce korun, vám vlastně nepatří ani smluvně.
Šest praktických kroků pro designéry a marketéry
Na základě rozsudku Městského soudu Praha, analýzy Radka Bodnára a doporučení legalpartners.cz lze shrnout šest kroků, které snižují právní riziko.
1. Evidujte míru lidského vkladu. Ke každému AI obrázku si zaznamenejte, co přesně jste udělali vy a co model. Screenshot promptu, changelog úprav, vrstvená PSD. Pokud jednou budete prokazovat autorství, tahle dokumentace rozhodne.
2. Přidávejte vlastní tvůrčí práci. Nechcete se spoléhat na čistý AI výstup. Dokreslujte, komponujte, retušujte. Posuňte se na stupnici ochrany co nejvýš.
3. Zkontrolujte ToS. Před nasazením AI obrázku do komerčního projektu si přečtěte podmínky nástroje. Zvlášť pokud používáte free tier, kde bývají omezení přísnější.
4. Vytvořte interní AI policy. Dokument, který definuje: kdo ve firmě smí AI obrázky generovat, jaké nástroje jsou povolené, jak se eviduje lidský vklad a kdo odpovídá za výstupy. Podle legalpartners.cz je tohle nezbytný krok pro firmy s více než pěti lidmi v marketingu nebo designu.
5. Zvažte ochrannou známku. Pokud AI obrázek nemá copyright, stále ho můžete chránit jako ochrannou známku (pokud splňuje podmínky distinktivnosti). To platí třeba pro maskoty nebo ikonické vizuály kampaní.
6. Sledujte legislativu. EU připravuje regulaci AI Act, italský zákon 132/2025 je první vlaštovkou. Pravidla se budou měnit. Nastavte si Google Alert na „AI autorské právo Česko" a jednou za čtvrt roku pravidla revidujte.
Co to znamená pro klientské projekty
Pokud jako designér dodáváte klientovi vizuály, ve kterých figurují AI-generované prvky, měli byste to uvést ve smlouvě. Klient má právo vědět, že k části dodávky nemá (a nemůže mít) autorská práva.
Doporučený postup pro zakázkovou práci:
- Ve smlouvě specifikujte, které části jsou AI-generované a které lidské.
- U AI prvků upozorněte klienta na omezenou právní ochranu.
- Nabídněte alternativu: za příplatek zajistíte zakázkové ilustrace, ke kterým bude mít klient plná autorská práva.
Tenhle přístup buduje důvěru. Klient ocení transparentnost a vy se vyhnete budoucím sporům o vlastnictví.
Výhled: co se změní
Legislativa se vyvíjí rychleji, než by kdokoliv čekal. Případ Bartz v. Anthropic skončil vyrovnáním ve výši 1,5 miliardy USD (přibližně 3 000 USD na dílo), což nastavuje cenovou laťku pro budoucí spory o trénování modelů na autorsky chráněném obsahu. Případ Disney v. Midjourney teprve čeká na rozhodnutí.
Anketa Novinky.cz ukázala, že 74,8 % čtenářů souhlasí s tím, že AI umění by nemělo mít copyright. Veřejné mínění je na straně současné právní úpravy, ale technologie se vyvíjí. Modely jako FLUX.2 už umožňují přesnou kontrolu barev (hex color matching), konzistenci postav napříč sadami obrázků a 94% přesnost textu v obrázcích (Nano Banana Pro). Hranice mezi „AI generuje" a „člověk tvoří s AI pomocí" se bude dál posouvat.
Pro praxi platí jedno: pravidla, která fungují dnes, se mohou za rok změnit. Dokumentujte svůj proces, přidávejte vlastní práci a sledujte judikaturu. To jsou tři kroky, které obstojí bez ohledu na to, kam se legislativa posune.
